Robert Baden-Powell
Baden – Powell požádal krále o uvolnění z vojenské služby a ten mu vyhověl, aby Baden – Powell mohl zahájit činnost skautské organizace.
V roce 1907 zorganizoval tábor na ostrově Brownsea a to je dnes považováno za počátek skautského hnutí. Na tento tábor vzal B. P. 20 chlapců z Londýna z různých společenských vrstev, aby společně tábořili. Přitom se mu potvrdilo, že děti, i když mají mezi sebou velké společenské rozdíly, si rozumí a hrají se spolu jako bratři.
Po táboře začal B. P. vydávat časopis The Scout, kde shrnoval různé poznatky z tábora a nakonec vydal knihu Scouting For Boys, která se ihned stala světovým bestsellerem. Skauting se bleskově rozšířil po Anglii, ale i do ostatních zemí světa a nakonec byla založena Světová skautská organizace (WOSM – World Organisation of the Scouting Movement ) a B.P. byl zvolen Náčelním (The Chief Scout of The World). Jeho sestra Agnes Baden – Powell založila ogranizaci pro skautky (WAGGGS – World Association of Girl Guides and Girl Scout)
Během 1. světové války B. P. nebojoval, ale připravoval svět na život po válce. Proto v roce 1920 uspořádal První Skautské Světové Jamboree (Olympia Hall v Londýně). Těchto Jamboree zažil za svého života pět.
V roce 1912 potkal Olave St.Clair Soames, kterou si 30. října 1912 vzal a která se stala Světovou Náčelnicí skautek. Ke konci života žil v Keni, kde 8. ledna 1941 zemřel. Před svou smrtí neustále opakoval skautům a skautkám, kteří jej chodili navštěvovat, aby co nejrychleji po válce uspořádali další Jamboree. To se konalo v roce 1947 ve Francii.
Do šlechtického stavu byl povýšen v roce 1922.
Ernest Thompson Seton
Zásadní zlom v jeho životě znamenal rok 1902, kdy motivoval partu chlapců, která byla postrachem na jeho pozemcích, k založení prvního woodcrafterského kmene. Od té doby až do své smrti se cele věnoval woodcrafterskému hnutí.
V americkém skautském hnutí setrval do roku 1915, kdy byl v podstatě vyhozen na základě dodatku, podle kterého mohl být členem Boy Scouts of America pouze občan Spojených států. Seton v té době neměl americké občanství.
Souběžně a woodcrafterským hnutím se rozvíjela celá řada dalších hnutí, v Německu kupříkladu de:Wandervogel a v Anglii skauting. Zvláště skauting se zdál zpočátku Setonovi hodně blízkým. Když jej Robert Baden-Powell během léta 1905 kontaktoval, měl za to, že je jeho záměrem pouze modifikovat woodcrafterskou myšlenku pro evropské podmínky, proto souhlasil s použitím materiálů z Birch Bark Roll v Scouting for Boys (kterou později použil v roce 1912 Antonín Benjamin Svojsík pro své Základy junáctví). Výsledkem však byl Seton silně rozčarován. Baden-Powell použil, co se mu zamlouvalo, Setona ani nezmínil, a přidal některé Setonovi protivné prvky. Baden-Powell byl voják a vznik anglického skautingu ovlivnila i křesťanská organizace mládeže Boys‘ Brigade založená anglikánským duchovenstvem. Obé se na Baden-Powellově pojetí silně projevilo. Seton věřil, že ideová síla woodcraftu je silnější, než skautingu, a chtěl své pojetí uplatnit v Americe. Přijal jako výraz smíření nabídku, aby se stal náčelníkem Boy Scouts of America (vznikli 21. června 1910), ba dokonce šel tak daleko, že osmé vydání Birch Bark Roll vydané ve spolupráci s Edgarem M. Robinsonem nazval The American Boy Scout.
Antonín Bejamin Svojsík
Byl pedagogem a zakladatelem českého skautingu (který v českém prostředí dostal jméno Junák), jeho propagátorem a organizátorem.
Se skautingem se Svojsík seznámil v roce 1910 a v dalším roce se o prázdninách vydal do Anglie. Vrátil se nadšený a začal překládat knihu Scouting for boys od R. B. Powella. Ale uvědomoval si, že není možné přesně přenést anglický skauting do českých poměrů. Knihu nakonec nevydal.
Po prázdninách 1911 sestavil Svojsík první skautský oddíl. Radil se s významnými odborníky a získal pro spolupráci další známé osobnosti, např. profesory Čádu, Drtinu, Masaryka, Kramáře apod. V roce 1912 vydal knihu „Základy Junáctví“, do které přispěla řada dalších spisovatelů a profesorů – M. Aleš (nakreslil obálku), A. Jirásek a další.
V roce 1912 o prázdninách vedl Svojsík první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice. Tábor měl 13 účastníků, mezi nimi např. Jiří Wolker, Rudolf Plajner, prof. MUDr. J. Charvát. Svojsík vylíčil obraz tohoto tábora v brožurce Den v táboře Junáků. Známý je také Skautský deník Jiřího Wolkera, kde básník popisuje své zážitky z tábora na stejném místě z roku 1916.
Svojsík se nejprve pokusil začlenit vznikající skautské oddíly do Sokola, kde ale neuspěl. Založil tedy 15. června 1914 samostatný skautský spolek Junák – český skaut, jehož prvním starostou se stal městský fyzik dr. Čeněk Klika.
V roce 1915 začal Svojsík vydávat časopis Junák, který udržel vydávat i v těžké válečné době. Skauti pracovali ve prospěch Červeného kříže, ale nebyli využíváni pro válečné účely. V roce 1918 bylo v Praze asi 300 skautů a ti se zapojili plně do služby Národního výboru. Byla vytvořena skautská pošta, která se spolehlivě starala o doručování zásilek v revoluční době.
V době první republiky pracoval Svojsík v ústředí skautské organizace a skauting stále získával jak nové členy, tak i na dobré pověsti. Vznikaly další skautské organizace s mírně odlišnými názory. Pod vlivem hrozby fašismu se Svojsíkovi nakonec podařilo český skauting sjednotit a v roce 1938 vznikl „Junák – svaz skautů a skautek RČS“.
Steve Fossett
V mládí jako člen organizace Boy Scouts of America splnil podmínky prestižního skautského ocenění „Eagle Scout“, orlí skaut. Byl členem Světového skautského výboru WOSM, World Organisation of Scout Movement.
Jaroslav Foglar
Významný český spisovatel literatury pro mládež, autor příběhů chlapeckého klubu Rychlých šípů. Pod přezdívkou „Jestřáb“ vedl po celý život skautské oddíly.